Autem projedete Tauerntunelem (placený , délka 6400 m) a na první odbočce z dálnice, těsně za tunelem (St. Michael) se vydáte zpět do hor po úzké silnici do údolí Hinter Riedingtal. Na silnici se vybírá mýtné, ale dostanete se až do výšky (1495m) k umělé přehradní nádrži a  příjemné restauraci Schliereralm Gasthof. My jsme tady zanechali autobus i s řidičem svému osudu. Ten pro nás dojel v neděli na druhou stranu pohoří. Na fografii je nádrž Schliereralm See a v pozadí vrcholek Riedingspitze (2266), na který není značená cesta.

Z parkoviště se vydáte severně po neznačené lesní cestě směrem k Jausenstation Jakober Alm (1839), nedojdete až k chatě, ale vydáte se doleva po magistrále [702]. Cestou minete několik hezkých jezírek, obzvlášť, když půjdete v době jarních tání, jako jsme šli my. Brzy se dostanete k chatě Franz Fischer Hütte (2020). Doporučuji tam přespat, je tam příjemná obsluha a jedna zajímavost. Hrají tam takovou hru se zatloukáním hřebíků do dřevěného špalku ostrým zednickým kladivem - samozřejmě o šnaps. Dejte mi zprávu, jestli vyhrajete.

Od chaty vypadá nejvyšší vrchol okolí docela nevinně. Mosermandl (2680) se dál slézt z jihu neznačenou, ale ostrou cestou, nebo jak jsme šli my cestami [711] a [733]. Tady je trochu ostřejší posledních 100 m, kde se leze úzkou štěrbinou ve zvětralé skále, ale trasa je jištěna lanem.

Cestou na Mosermandl se ohlédnete a uvidíte chatu i jezírko Zauner See

Půjdete nádherným údolím, přes mnohé potoky a možná jako my ještě přes četná sněhová pole

Na sněhových polích doporučuji hole, je to přece jen jistější.

Pokud Vás zajímají tváře těch "horalů", skočte si sem

Vrchol Mosermandlu (2680)

Z vrcholu  je panoramatický výhled na všechny vrcholy v okolí. My jsme si museli počkat, až studený vítr rozehnal mraky, ale odměnou nám byly výhledy na ledové pláně třítisícovek Ankogel, Hochalmspitz, Sonnblick, Grossglockner a na severu masiv Dachsteinu.

Cestou zpět jsme měli čas obdivovat i  takovéto zázraky. Nedivím se našim kravám, že jsou šílené, když vidí, co žerou Milky za hranicemi.

Třetí den jsme se rozdělili. Kdo toužil po vrcholech vyrazil na Faulgogel (2654). 

Kdo má raději jezera a třeba posezení na horské chatě volil cestu dolů po  [702] a  [17] okolo vrcholu Weisgrubenkopf (2369) a jezera Tappenkar See až k místu kam přejel autobus na parkoviště u Jäger See (1097).

Jezírkáři, kteří šli dolů přes Tappenkar See mohli vidět chatu Franz Fischer Hütte i takhle.

Faulkogel nevypadá hrozivě, ale my jsme jej nezdolali. Kvůli čerstvému sněhu, který ujížděl po starých vrstvách jsme zůstali na hřebeni Neukarsch. ve výšce o něco vyšší než 2263 m.

Ten bílý sněhový jazyk nahoře uprostřed nás zastavil. Možná kdybychom měli sebou lano.....

Na udobřenou nám hory alespoň odkryly nádherné výhledy.

Sestupová skupina z Faulkogelu vedla od jezírka Neukar See po cestě [730] a dále [711] až k portálu Tauernského tunelu (1202), kde čekal autobus, který pak pokračoval přes Wagrain a Kleinarl k Jäger See pro naše kamarády. Na fotce, která Vás vrátí drasticky do civilizace můžete v průhledu pilířů dálničního mostu vidět Hochkönig (2941)