|
Téměř
přesně po roce jsme se vrátili na Priel. Neberte prosím tuto stránku
jako podrobný návod na zdolání Prielu nebo Spizmaueru. Ten najdete
spíš JINDE.
Tahle stránka je věnována Oldovi Ulmanovi, dobrýmu chlápkovi,
který někde na trase mezi Malým Prielem a Walser Hütte nechal
svoji duši. Olda zahynul 30.6.2003 ve skalách, které tolik miloval.
Jemu patří dík za to, že já teď po horách chodím.
|
Kvůli tomuhle sem Olda jezdil
|
|
|
V
pátek jsme vystoupali na Prielschutzhaus 1420 m.n.m. Druhý den ráno
instalovali pamětní desku. Deska je umístěna na skále při nástupu
na zajištěnou trasu (Klettersteig) na Grosser Priel.
|
|
Nástup
na klettersteig (doporučuji jen zkušeným) Vám hned na prvních
metrech ukáže, že budete potřebovat sedák, úvaz s dvěma
karabinami a pokud možno přilbu.
|
|
Na
vrchol půjdete (spíš polezete) po rozeklaném hřebeni. Sice
kratší cestou než klasickou "normálkou" ( cestou [260]),
ale bude Vám to nejspíš trvat déle.
|
|
Není
kam spěchat, vychutnejte si holé stěny dokonale jištěné ocelovými
lany.
|
|
Častokrát
se ocitnete na žebřících, nebo stupadlech a to i v podvěsu. Tady
si užijí nejen nohy, ale i ruce.
|
|
Pohled
z hřebene zpět směrem k chatě
|
|
Vrchol
Grosser Prielu (2515 m.n.m.) se objeví náhle, jako "kříž z
čistého nebe" tedy nám ze zamračeného, ale Vaše nebe na
Prielu bude určitě čisté a modré s velikánským sluncem......
|
|
Podobnou
vrcholovku najdete TADY
|
|
Náš
průvodce - somráček (ten v černém)
|
|
Zpátky
na chatu jsme šli po "obligátní" dvěstěšedesátce. Před
námi Brotfall (2360 m.n.m.). Dále před námi sestup vlevo krásnými
sjezdy po sněhových polích Kühkaru a ještě dále před námi déšť
a liják, mezitím trošku pršky a jak říkají cool angličané
"torrential rain" - normální ceďák až do rána.
|
|
Prielschutzhaus
a prší.......A můžete si večer zahrát "Člověče nezlob
se" jako my, malinko povídat, malinko pojídat, popíjet, trošku
zazpívat a hodně vzpomínat. Třeba na Mosermandl s Oldou.
|