K Watzmannovi se dostanete přes Rakouský Salzburg, pak do Německa směr Mnichov, ale hned za hranicemi odbočte na Berchtesgaden. Pokud jste nebyli na Königsee, určitě se tam také zajeďte podívat a svezte se jednou z elektrolodiček po jezeře.  Na fotce je pohled na celou watzmanní rodinku. Vlevo máma Kl. Watzmann (2307 m n.m.) pak doprava trojčátka Watzmankinder a pravo táta. Z táty je vidět jen první vrchol, ten nejnižší,  ostatní jsou v zákrytu.

Ještě z auta můžete také spatřit protější pohoří Hagen-gebirge s dominantami Hoher Göll (2522) a Schneibstein (2276), které jsou na jiném místě průvodce již zmíněny.

Z Berchtesgadenu jeďte směrem na nenápadnou vesnici Ramsau, ale auto nechte na mírně placeném parkovišti u ústí potoka Wimbach. Odsud už je to kousek k menší, ale pohledné soutěsce Wimbachklamm. Platí se tam symbolické vstupné, ale můžete ji i obejít - což je myslím nerozumné.

Já jsem za Wimbachklammem odbočil ostře přes můstek doleva a vydal se cestou [441] do kopců. Po cestě se mi otevřel i tento pohled na starostlivou Watzmannici se svými kuřátky.

Chata Watzmannhaus (1930 m n.m.) -  večerní gulaschsuppe, třeba pivo, výhledy do údolí, klid a pohoda, nocleh. A ráno třeba červené skály při svítání.,

Já jsem si ráno přivstal (doporučuji, pokud chcete ještě týž den vidět své milované autíčko) a vydal se k prvnímu vrcholu Watzmanna táty. Po cestě jsem zkontroloval, jestli "ještě stojí" Schonfeldspitze se sovičkou, o kterých jsem již psal v tomto průvodci na jiném místě. Byly tam - Steinernes Meer jako na dlani.

Celkem pohodově se dá vylézt na první vrchol Watzmannu (Hocheck 2651 m n.m.)

Pohled z Hochecku na druhý vrchol (Mittel Spitze 2713 m n.m.). Tady je menší bivak pro nouzové ukrytí, třeba i přenocování. Za bivakem je kratší úsek trochu víc exponovaný, jištěný lany. Chce to jistotu chůze nebo lépe - použít úvaz. 

Třetí a nejvyšší vrchol Watzmannu - Südspitze 2714 m n.m.

Křížová cesta po vrcholech Watzmannu

Cesta na Südspitze vede i takovýmhle terénem.

Ještě pár pohledů dolů na Königsee a Obersee

Z posledního vrcholu již budete jen klesat do údolí. Napojíte se na cestu [421] a vychutnáte si krásu Wimbachtalu.

A zkuste třeba Radler v chatě Wimbachgrieshütte.

Čeká Vás ještě pohodlná, ale dlouhá cesta údolím zpět přes Wimbachklamm.